Crowdfunding, crowdsourcing, davové financování, ...

Crowd-investing je ve světě velkým trendem, objem investic se počítá v miliardách dolarů a jeho růstový potenciál je neuvěřitelný. Formou crowd-investingu je podporován nejen svět inovací a startupů, ale prosazuje se také ve sféře sociálních projektů, franchisingu, realit a v neposlední řadě také u investic do nových B2B orientovaných firem.

Crowd-investing má totiž velmi specifickou dynamiku podpořenou novými technologiemi. Tyto nejenže pomáhají při prezentaci projektů, ale i ve vlastním rozhodovacím procesu investorů, kteří de facto v reálném čase vidí, jak se dav rozhoduje, ať už ve prospěch nebo v neprospěch projektu. Výměna názorů, podpořená online, může odhalit rizika nebo napomoct při projektování tržní akceptace inovace – trh ji vlastně deklaruje online.

Crowd-investing à la crowd-funding patří mezi nově vznikající alternativní formy financování spojující přímo ty, jež mají k dispozici finanční prostředky a chtějí si půjčit nebo investovat, s těmi, jež potřebují prostředky na financování konkrétního projektu. Jak už napovídá samotný anglický výraz, crowd-fundingové kampaně fungují na principu sběru menších individuálních příspěvků od velkého počtu lidí, tedy davu, většinou prostřednictvím internetu.

Na jedné straně v crowd-fundingu existuje osoba s nápadem nebo projektem, která připraví crowd-fundingovou kampaň (vlastník projektu), a na druhé straně zase „dav“ lidí, kteří poskytnou peníze na realizaci této myšlenky ‒ přispěvatelé. Tento model podporuje valuaci idejí, potenciální zákazníci projevují zájem o produkt/službu, a dokonce kupují produkt nebo podíl na podnikání.

Finanční potřeby startupu je potřebné řešit v podnikatelském záměru nebo při tvorbě byznys modelu. V této fázi by už mělo být promyšleno:

 

·       jak vysoká finanční částka bude potřebná,

·       na co se tato částka použije, 

·       časový plán, kdy se tyto peníze potřebují, 

·       schopnost splácet a zajistit návratnost financí.


To všechno jsou detaily, které je potřebné znát a dbát na ně při vytváření kampaně na všech platformách.

Jak fungují typické crowd-fundingové portály?

Vytvořit profil pro váš nápad, v jaké oblasti a za jakým účelem se shromažďují peníze (osobní, umění, podnikatelský nebo neziskový). Následně, jak velkou částku požadujete. Minimálně 500 eur a maximálně např. 2 000 000 eur, což je dost. A pak už stačí jenom vymyslet vhodný název a vytvořit si osobní publikum, jenž finančně podpoří vaši ideu. Takže když například požadujete 50 000 eur, což je „500 × 500“, tj. 500 lidí, kteří vás podpoří po 500 eurech, což by akumulovalo požadovaných padesát tisíc eur. Dokážete si představit, že znáte 500 lidí, kteří vám přispějí? A přispějí po 500 eurech? A co když potřebujete ještě více peněz?

Přesně toto je fáze, ve které hodně kampaní selže, dokonce velmi zajímavé projekty nejednou skončí neúspěšně. Je potřeba, aby váš záměr oslovil široké masy lidí, kteří budou ochotní také přispět. Nejčastějším způsobem je, že přispěvatelé za příspěvek získají produkt (rewardbased) nebo nějakou drobnost v podobě děkovného dopisu, když se jedná o malé částky (1 až 10 eur). Peníze se postupně shromažďují a při naplnění požadovaného cíle kampaně, když získáte váš zvolený budget, tak neplatíte 9% poplatek z částky. Jedná se o to, aby se budgety v kampaních držely reálných čísel a nebyly nadhodnocené. Klasický poplatek při naplnění jsou 4 % z celkové částky. Pak ještě existují následné poplatky, například za PayPal a podobně, ty ale nejsou až tak vysoké. Druhá možnost je založena na sharebased, tedy na podílech z podnikání. Přispěvatel obdrží procenta z podniku, podle rozsahu investice se to pohybuje mezi několika procenty až po velké investiční vstupy, kde je také poskytování ekonomických, marketingových služeb.

Zpět

Tato webová stránka používá soubory cookies ke zlepšení uživatelské zkušenosti a zabezpečení svého efektivního fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.