Mezinárodní den DNA: rozhovor s genetičkou Michaelou Šiškovou

Datum 25. dubna bylo významným milníkem v poznání molekuly DNA. V tento den v roce 1953 vědci zveřejnili studii popisující DNA jako dvoušroubovici. Byl to velmi důležitý objev, který vedl k rozvoji moderní molekulární biologie, a na jeho počest se každoročně 25. dubna slaví Mezinárodní den DNA. Při této příležitosti jsme hovořili s genetičkou Michaelou Šiškovou, zakladatelkou biotechnologické firmy DNA ERA. Kde všude se DNA používá? A jak nám znalost vlastní DNA může pomoci lépe pečovat o své zdraví?

Za otce genetiky je považován Johann Gregor Mendel. Stavěli na jeho výzkumu také vědci, kteří v roce 1953 popsali DNA?

Koncept dědičnosti popsal Gregor Mendel na rostlinách hrachu již v roce 1865. V té době však neměl o DNA ani ponětí. Teprve o čtyři roky později byla objevena molekula DNA (Friedrichem Miescherem), kterou však ještě nespojovali s dědičností jako takovou. Teprve v roce 1944 se třem vědcům (Avery, McLeod, McCarty) podařilo jednoznačně prokázat, že za dědičnost je odpovědná molekula DNA, nikoliv bílkoviny. 

Jak přesně tato molekula DNA vypadá, však nebylo známo. Koncept struktury DNA byl představen až o necelých 10 let později, když 25. dubna 1953 dva vědci, James Watson a Francis Crick, publikovali studii, v níž popsali DNA jako dvojitou šroubovici. To byl velmi důležitý objev, který vedl k rozvoji moderní molekulární biologie, oboru, který se z velké části zabývá tím, jak geny řídí chemické procesy v buňkách.

Kde všude se DNA využívá?

Molekula DNA má dnes uplatnění v mnoha oblastech, ať už jde o řešení trestných činů, testování otcovství nebo identifikaci lidských ostatků. Velmi důležitá je také v medicíně, kde se používá k diagnostice konkrétních onemocnění, k vývoji nových vakcín a také při léčbě rakoviny.

Díky technologickému vývoji, a zejména díky výraznému poklesu ceny pouhého „čtení“ DNA má nyní každý možnost využít DNA k poznání sebe sama. To, co nás činí jedinečnými, je zapsáno v molekule DNA. Nejde však jen o viditelné rozdíly, jako je barva očí nebo výška. Jedná se především o predispozice ke vzniku nemocí, rozdíly v metabolismu léků, rozdíly v reakci na různé druhy fyzické zátěže nebo specifika v reakci organismu na příjem důležitých živin.

Proč by se lidé měli zajímat o svou DNA?

Molekula DNA obsahuje všechny informace, které naše buňky potřebují ke svému fungování. Tato molekula je pro každého z nás jedinečná (s výjimkou jednovaječných dvojčat), a proto poskytuje velmi cenné informace, které může každý z nás využít různým způsobem. Jsem náchylnější ke kardiovaskulárním onemocněním? Je moje tělo lépe stavěné pro vytrvalostní aktivity, nebo je vhodnější pro rychlostně-silové aktivity? Jsem náchylnější k nedostatku některé důležité živiny? Na všechny tyto otázky nám může dát odpověď znalost naší DNA.